Rozhovor se zakladatelkou skupiny deprese Alou Krajnakovou, zpěvačkou známou pod alias Ala81.

Jak vůbec skupina Deprese vznikla?
13235647 10207683335699894 4704890370587359362 o
Ala: Skupinu jsem zakládala v době, kdy mi zemřela maminka. Potřebovala jsem nějakým způsobem ventilovat své emoce, mluvit nestačilo,  a tak jsem se rozhodla založit na Facebooku skupinu, kterou jsem pojmenovala stejně jako v té době mou -už existující – stránku Deprese.

Stránka na Facebooku?

Ala: Ano, tu jsem zakládala kdysi z hecu. Byla jsem unavená maminka, která měla poporodní deprese, a s kamarádkou jsme si tehdy řekly, že založíme klub depresivních žen, nebo tak něco (smích) a nakonec jsem stránku založila právě na Facebooku a pojmenovala ji Deprese. Pochopitelně jsem se stránce vůbec nevěnovala, ležela ladem převážně do té chvíle, jak jsem zmiňovala, než mi umřela maminka (ta trpěla těžkými depresemi) a já sama na vlastní kůži pocítila, jakou sílu deprese mohou mít.

Zajímalo by mne, jak jsi začínala se skupinou?

Ala: Začínala jsem podobně, asi jako všichni. Založíte skupinu, přidáte si do ní pár svých přátel a povídáte si. Postupně se přidávají cizí lidé a začíná vznikat jakási komunita. Zjistila jsem, že se skupina rozjíždí směrem, o kterém jsem téměř nic nevěděla, ale fungovalo to. Naše rady, komunikace pomáhala a tak jsem se rozhodla si založit i webové stránky. Začínala jsem s ala-deprese.webnode.cz a po té, co tyto webovky měly úspěch, jsme koupili doménu a rozjeli projekt kamaradonline.cz. V té době jsem už zkoumala psychologii jako takovou, nasávala teorii a po pár měsících jsem zjistila, že řídím bez zkušeností virtuální skupinovou terapii, ač jako neodborník nesmím tento název používat. Začaly se organizovat oficiální srazy skupiny, na nich je možné se poznat osobně a bourat bariéry pouze internetové komunikace, kde na první sraz přišlo 6 lidí a dnes už kolikrát ani nevím, kolik míst mám vlastně rezervovat. Bývá nás hodně.

Skupina Deprese je známá i tím, že si její členové pomáhají osobně.

Ala: Ano, je to tak. Pár výjezdů po Praze už máme, kdy hlavně ve večerních hodinách členům v zoufalém stavu pomáháme a doprovázíme je k odborníkům, případně na krizová centra. Dodnes takto fungujeme. Také se snažíme pomáhat tím, že se s lidmi osobně setkáváme, doprovázíme je na úřady, k lékařům, snažíme se je motivovat k tomu, aby sami chtěli, pokud je potřeba podstoupit léčbu. Fungujeme jako „berlička“, o kterou se mohou opřít a směle vykročit na cestu k uzdravení.

Jsi zpěvačka, textařka, hudební skladatelka, mnoho lidí Tě zná, hodláš své hudební jméno zapůjčit i do nově vznikajícího subjektu?

Ala: Rozhodně ano. Za poslední roky jsem v písních zaznamenávala svůj životní příběh a myslím, že i má práce je součástí tohoto uskupení.

Pravda je, že v posledních letech byly Tvé písně spíše depresivní. Nyní jsi klientkou intervenčního centra, jako oběť domácího násilí.

Ala: Jak mi řekla paní psycholožka, umělci v podvědomí ví, že se děje něco špatně a vše zaznamenávají do svého umění. Vědomě se tomu však brání. Mohu uznat, že má pravdu a jsem názorným příkladem.

Skupina deprese má velké úspěchy, ale zároveň se najde i pár oponentů.

Ala: Pochopitelně, jako všechno. A ve finále zjistíte, že si založí vlastní skupinu podobnou té naší a snaží se kopírovat mě samotnou. Dokonce v jedné, které říkáme „D… KLUB“ (smích) mají denní témata, majitelka té skupiny je bývalou členkou, ke které jsme kdysi posílali Policii ČR, neboť měla velký propad, hodně jsme se o ni báli, následně pomáhali, byla i na našich srazech. Jsem moc ráda, že je jí už mnohem lépe a když teď kopíruje mne samotnou, jsem na to hrdá. Zakládá i podobné skupiny, jako mám já :D např. tematicky: seznamku pro boubelky. Dělá mi radost a zároveň nám všem i dobrou reklamu. Já takovým mohu jen děkovat, neboť z krize jsme jim pomohli a oni následně nabrali sílu, aby šli vlastní cestou, kterou chtějí pomáhat dalším i přes to, že nás pak následně pomlouvají a snaží se naši práci odsoudit k zániku.

Probíhá u vás často „vyhazování členů“?

Ala: Ano, jsme aktivní skupina, která chce mít aktivní členy. Pokud je někdo, kdo nekomunikuje ve skupině více jak 3 měsíce, automaticky je ze skupiny vyloučen. Není problém si o členství opětovně zažádat.

O Tvé skupině se hodně mluví, píše, jaké jsou plány dál?

Ala: Plánů je mnoho, ale s časem bývá potíž. Už dva roky máme v plánu oficiálně naši práci  zveřejnit pod hlavičku právnické osoby, snad se vrzy zadaří.

Kdy to tak vidíš?

Ala: nechme se překvapit.

Co na to odborníci?

Ala: Z počátku byli skeptičtí, v dnešní době už o naší skupině mnoho z nich ví nejen od svých pacientů a vidí, že i naše práce má svůj smysl. Někteří z nich o nás píší články, někteří nás chtějí podpořit, rozhodně se v poslední době setkávám spíše s pozitivní reakcí ze strany psychiatrů, psychologů i psychoterapeutů.

Věřím, že Ala a její kolegyně, kolegové mají dobře našlápnuto a v brzké době ještě o nich hodně uslyšíme. Jak říká „nejsme na to sami“!

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Pro více informací: Cookies.