Příčiny vzniku duševních chorob mohou být různé. Dělíme je na:
Biogenní:
Dědičné, nebo dojde-li k poškození plodu v těhotenství nebo při porodu, zvýšená náchylnost k chorobám biologického růstu, jako je puberta, klimakterium, laktační období. Poškození mozku např. úrazem, či infekčním onemocněním. Tělesné choroby narušující funkčnost nervové soustavy
Psychogenní:
Příčiny, které mají kořeny ve zvláštnostech vlastního prožívání, déletrvající vnitřní konflikty, frustrační, deprivační a stresové stavy, akutní psychotrauma jímž je např. silný zážitek záporného charakteru.
Sociogenní
Důvody dané nepříznivým sociálním prostředím (rodinné, manželské, školní,...). Konflikt jedince se sociálním prostředím.
Postižení jednotlivých funkcí:
Porucha čtení – dyslexie
Porucha psaní – dysgrafie
Porucha počítání – dyskalkulie
Poruchy psychických procesů: vnímání, paměti, myšlení, řeči, vůle.
Poruchy stavů. Nejzávažnější jsou poruchy citů a poruchy osobnosti.
Neurózy
Narušení běžných mezilidských kontaktů, zvláště mezi blízkými lidmi
Z důvodů narušeného soužití – vzniká zvýšená dráždivost, chorobné reakce
Postižená osoba si své chování uvědomuje
Mezi ně patří:
neurastenie
funkční poruchy činnosti organismu – zejména vegetativního nervového systému
projev - únava, nepravidelné dýchaní, srdeční činnost, poruchy spánku
zvýšená emocionální citlivost
hysterie
zvýšené výkyvy v emocionální oblasti
zvýšená činnost fantazie
nekritický postoj k vlastní osobnosti, náladovost, reakce na nepatrné podněty
vyvrcholení – hysterický záchvat, možno i poruchy vědomí
psychopatie
Trvalejší defekt osobnosti
do popředí osobnosti vystupují nápadné, rušivé, asociální tendence
postižená osoba si uvědomuje poruchy, nic proti nim nedělá, v příznivých podmínkách vědomě realizuje chorobné sklony
oligofrenie
projev poruchy pouze v intelektové oblasti
mentální méněcennost, rozumová zaostalost (slabomyslnost)