Příčiny spánkových poruch mohou být rozmanité (genetické vlohy, narušení biorytmů, psychické či jiné celkové onemocnění, vysoký věk atd.).
INSOMNIE
Nespavost je medicinsky definována jako stav, kdy pacient obtížně usíná, spí přerušovaně, krátce a necítí se následně dostatečně „vyspalý.“ Nespavostí trpí dle různých studií přibližně 1/3 populace.
Přičiny nespavosti : nepříznivá psychická situace, trvalý stres, přehnané obavy z neusnutí, stavy úzkosti či deprese, špatná spánková hygiena (viz níže), nespavost při bolesti nebo psychických či tělesných chorobách, alkoholismus, vedlejší účinky některých léků, vysoký věk aj.
Léčba nespavosti se řídí její příčinou (viz dále) a délkou trvání obtíží.
HYPERSOMNIE
Přirozeně se vyskytuje po větší fyzické či psychické zátěži. Může však být projevem některých onemocnění :
NARKOLEPSIE
Onemocnění s genetickou vazbou charakterizované atakami nepřekonatelného (imperativního) spánku během dne, který trvá obvykle několik minut a většinou se opakuje. Velmi nebezpečné např. při řízení motorového vzidla apod. Někdy pacienti navíc upadnou z důvodu snížení svalového napětí. Onemocnění je vzácné (1 promile populace), částečně léčitelné
SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE SAS (SLEEP APNEA SYNDROME)
Vyskytuje se asi u 5% populace. Nemocní jsou často obézní a výrazně chrápou. Jejich spánek je přerušován periodami, kdy přestanou dýchat (většinou na déle než 10 sec. - tzv. apnoické pauzy) a mohou být cyanotičtí (modravé zbarvení kůže). Apnoické pauzy se opakují několikrát během noci. Po každé atace bezdeší se pacient reflexně probudí, nadýchne se a takto neustále narušuje kontinuitu svého spánku. Takový spánek je nekvalitní a má za následek zvýšenou spavost během dne, v extrémních případech pacienti usínají na červené apod..
Příčina SAS je nejčastěji ve zvýšeném odporu horních dýchacích cest, který brání dostatečnému plnění plic vzduchem – může jít o některé vrozené či získané odchylky v průběhu dýchacích cest, zvětšené mandle, jazyk aj.) Někdy je příčina centrální (mozková).
SAS se kromě nespavosti může projevovat bolestmi hlavy, zhoršením psychických funkcí a může zvyšovat riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody.
Léčba je buď chirurgická (odstranění příčiny zvýšeného odporu v dýchacích cestách) nebo pacient používá na noc přístrojek upevněný na ústa, který zajistí zvýšený tlak vdechovaného vzduchu a tím lepší plnění plic.
SYNDROM NEKLIDNÝCH NOHOU
Spánek je narušován pocity brnění či pálení na dolních končetinách, které nutí nemocného jimi pohybovat, což narušuje kvalitu spánku. Nemocný je přes den zvýšeně ospalý.
DALŠÍ PORUCHY SPÁNKU
Poruchy spánku ze změny spánkového biorytmu. Jde o narušení rytmu spánek – bdění nejčastěji u lidí pracujících na směnný provoz. Tzv. „jet leg syndrom“ je syndrom narušení spánku při rychlé změně časového pásma (po dlouhé cestě letadlem). Tyto poruchy se buď upraví samy nebo vyžadují odborné vyšetření a léčbu.
- Noční děs a noční můry. Nejčastěji se vyskytují u dětí mezi 4.-6. Rokem. Dítě se probudí zpocené, křičí a pláče. Opakované obtíže vyžadují odborné vyšetření.
- Enuresis nocturna (noční pomočování) .Většinou u dětí, příčiny jsou většinou psychologické nebo urologické. Vyšetření je namístě.
- Spánková obrna. Po probuzení je pacient jakoby paralyzován, není schopen se několik minut hnout. Většinou není potřeba léčba.
- Spánková opilost.V noci či po probuzení pacient jakoby plně nevnímal a jeho hybnost ja narušena (připomíná pohyby opilce). Opět léčba většinou není nutná.
- Chrápání. Chrápe min. 10% dospělých. Jestliže silné chrápání obtěžuje okolí event. je spojeno s periodami bezdeší, návštěva u neurologa je vhodná (zjištění příčiny chrápání a event.uvážení léčby).
VYŠETŘENÍ PORUCH SPÁNKU
Lékař provede s nemocným rozbor jeho obtíží. K tomu slouží dotazníkový test, který pomůže určit typ a závažnost spánkové poruchy.
V indikovaných případech se provádí tzv. polysomnografické vyšetření. Pacient je přijat večer do spánkové laboratoře, kde se snaží spát jak je běžně zvyklý. Během spánku je monitorováno EEG, pohyby očních bulbů, svalová aktivita svalů brady, EKG a dýchací funkce. Analýza spánku je použita k určení typu spánkové poruchy a stanovení správné léčby. Existují ještě další speciální testy.
OBECNÁ DOPORUČENÍ PRO KVALITNÍ SPÁNEK
Jít spát až v době, kdy jsme skutečně ospalí. Cvičit nejpozději 3-4 hod. před dobou předpokládaného spánku.Teplá koupel před spaním může být užitečná, rovněž šálek teplého mléka. Nepožívat zvýšené množství alkoholu před spaním.Večer také omezujeme nápoje s kofeinem a event.kouření. Spíme v místnosti s teplotou, která nám vyhovuje. Některý typ relaxace – např. autogenní trening před usnutím je vhodný. Nečteme příliš náročné texty těsně před spaním.
Z léků se užívají hypnotika, jejichž užívání nemá být dlouhodobé – ne delší než několik dní. Nebezpečný je flunitrazepam (Rohypnol), na který vzniká často návyk. Používají se dále další druhy léků – např. léky proti depresi, léky snižující úzkost apod. Moderní hypnotika jsou schopna navodit kvalitní spánek bez nežádoucí ranní ospalosti. Při větších problémech s nespavostí vyhledáme lékaře – neurologa a neléčíme se „ sami.“