A) TRVALÁ NEBO VRACEJÍCÍ SE DYSFORICKÁ NÁLADA TRVAJÍCÍ NEJMÉNĚ 1 MĚSÍC

B) DYSFORICKÁ NÁLADA JE DOPROVÁZENA PO DOBU NEJMÉNĚ 1 MĚSÍCE ČTYŘMI (NEBO VÍCE) Z NÁSLEDUJÍCÍCH PŘÍZNAKŮ:
    1. obtíže s koncentrací nebo pocit "prázdna v hlavě"
    2. poruchy spánku (obtíže s usínáním nebo udržením spánku nebo neklidný, nedostatečný spánek)
    3. únava nebo malá energie
    4. podrážděnost
    5. obavy
    6. snadné pohnutí k slzám
    7. nadměrná bdělost (ostražitost)
    8. anticipace horšího (selhání)
    9. beznaděj (pronikavý pesimismus do budoucna)
    10. nízké sebevědomí nebo pocity bezcennosti.

C) PŘÍZNAKY ZPŮSOBUJÍCÍ KLINICKY VÝZNAMNÉ OBTÍŽE NEBO ZHORŠENÍ VE VÝKONU SOCIÁLNÍCH, PRACOVNÍCH NEBO JINÝCH DŮLEŽITÝCH FUNKCÍ.

D) PŘÍZNAKY NEJSOU ZPŮSOBENY PŘÍMÝMI FYZIOLOGICKÝMI ÚČINKY SUBSTANCE (NAPŘÍKLAD NÁVYKOVÉ LÁTKY NEBO LÉKU) NEBO SOMATICKÉHO ONEMOCNĚNÍ.

E) VŠECHNY NÁSLEDUJÍCÍ PODMÍNKY:
    1. nikdy nebyla splněna kritéria pro velkou depresivní poruchu, dystymní poruchu, panickou poruchu nebo generalizovanou úzkostnou poruchu
    2. v současnosti nejsou splněna kritéria pro kteroukoliv jinou úzkostnou poruchu nebo poruchu nálady, včetně úzkostné poruchy nebo poruchy nálady v částečné remisi
    3. příznaky nelze přiřadit k jiné duševní poruše

Tolik definice, důležitá zvláště v posudkové praxi.

Dle portálu Zdravcentra.cz

Benzodiazepiny

Často se u depresivních stavů předepisují hlavně proto, že ruku v ruce s depresí chodí úzkost. Alespoň u agitovaných depresí to tak je. U depresí utlumených její projevy chybí, což neznamená, že ji pacient necítí.
Benzodiazepiny tedy slouží převážně jako anxiolytika, léky proti úzkosti. Samotnou depresi ovlivní mírně alprazolam (Xanax, Neurol, Frontin,...) svým vlivem na serotoninové transmise, ve skutečnosti se jím však deprese neléčí. Původně udávaný AD efekt bromazepamu (Lexaurin) se nepotvrdil podobně jako u oxazepamu.
Uvažujme tedy, že benzodiazepiny jsou léky mírnící úzkost. Proč vzniká úzkost? Je to odvěký přirozený projev situace ohrožení, který má vyvolat akci. Mírnit úzkost je tedy běžné jen tehdy, pokud akce není potřebná. U deprese je ale určitý druh akce žádoucí. Proto se u deprese podávají anxiolytika jen s opatrností, tam, kde je úzkosti mnoho a provokovat akci nemá smysl. Taková situace je téměř u každé deprese, protože akcí může být u těžké deprese sebevražda, ve smyslu depresí pozměněného způsobu myšlení.
Pro lékaře z toho plyne: Máš depresi? Dostaneš anxiolytika, tím neublížím.
Náš lékař se může mýlit, protože někdy je mírná úzkost motivující nemocného k činnosti žádoucí.
Proto výše zmíněná opatrnost dobrého lékaře k podávání benzodiazepinů.
Tam, kde již úzkost ovlivňuje nemocného negativně (uvádí ho do zmatku, panického konání), tam jsou anxiolytika žádoucí. Nemusí to být jen benzodiazepiny, ale o tom někdy jindy. :-)
Uvažujme tedy clonazepam (Rivotril), alprazolam (Neurol), bromazepam (Lexaurin) a porovnejme s osvědčeným standardem diazepamem (Diazepam, Faustan, Valium, Seduxen, Apaurin,...). Účinek benzodiazepinů je:
sedativní (tlumivý)
anxiolytický (protiúzkostný)
antikonvulzivní (proti epileptickým křečím)
hypnotický (uspávající).
Uvedu účinek a pořadí léků, které ho mají od nejsilnějšího k nejslabšímu.
    1) Sedativní - Diazepam, Rivotril, Lexaurin, Neurol
    2) Anxiolytický - Neurol, Lexaurin, Diazepam, Rivotril
    3) Antikonvulzivní - Rivotril, Diazepam, jen nepatrně Neurol a Lexaurin
    4) Hypnotický - Diazepam, Rivotril, Lexaurin, Neurol

Když se podíváme i mimo skupinu našich čtyř srovnávaných, zjistíme, že nejvýraznější sedativní až hypnotický účinek mají flunitrazepam (Rohypnol) a midazolam (Dormicum), z anxiolytik bych volil alprazolam (Neurol) a antikonvulzivum Rivotril.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Pro více informací: Cookies.