První výsledky reprezentativního výzkumu s názvem Retrospektivní studie fyzického a psychického týrání v dětství u dospělé populace ČR, na toto téma uvádějí jeho autoři - pracovníci Linky bezpečí.
Psychické týrání bylo pro účely výzkumu vymezeno jako ubližování ze strany rodiče či jiné dospělé osoby formou opakovaného odmítání, ponižování, zastrašování, nepřiměřeného omezování, izolování od kontaktu s jinými osobami, využívání pro vlastní prospěch, učení názorům a chování, jež odporují zákonům či obecným mravním normám, neposkytování citové odezvy a vystavování násilí či závažným konfliktům doma.
Psychické týraní patří mezi nejrozšířenější druhy týrání, zároveň je nejhůře rozpoznatelné.
Pokud je dítě psychicky týráno, je možné vysledovat jeho změnu v chování:
- nezájem o dění kolem
- potíže se soustředěním a zhoršení prospěchu ve škole
- váhání s odchodem domů po vyučování
- neomluvené absence ve škole
- útěky z domova
- sebepoškozování
- odmítání jídla nebo přejídání se
- zvýšená opatrnost v kontaktu s dospělými
- Za původce psychického týrání v dětství lze nejčastěji označit otce, matku a učitele nebo vychovatele.
U rodičů: například časté nadávky, ponižování, zesměšňování, opovrhování, výhrůžky, cílené vyvolávání strachu u dítěte, odmítání dítěte, citová deprivace, citové vydírání (př. ”Když se nebudeš učit, utrápíš mě”, ”Když budeš zlobit, zabije mě to”), permanentní srovnávání s úspěšnějším sourozencem, nepřiměřené zatěžování dítěte domácími povinnostmi či péčí o sourozence, požadavek nereálných výkonů – ve škole, v oblasti zájmové (sport, hudba aj.), násilná izolace, nepřiměřené oddělení dítěte od vrstevníků či ostatních osob.
Pochopitelně nejvíce psychicky týraných dětí je diagnostikováno v disharmonických rodinách, kdy rodiče jsou po většinou (minim. jeden z nich) alkoholici, případně požívají drogy, jsou v rozvodovém řízení apod.
Rozvod rodičů je pro dítě velmi psychicky náročný, často komplikovaný:
- zatahování dítěte do konfliktů mezi rodiči, zneužívání dítěte jako ”svědka” (”To on mě přeci napadl”, ”Ona si začala”)
- získávání dítěte na svou stranu, negativní ovlivňování dítěte proti rodiči
- nepřipravení dítěte žádoucím způsobem na styk s druhým rodičem
- bránění ve styku dítěte s druhým rodičem
- Školní instituce: šikana (které není zabráněno ze strany učitelů či vychovatelů), neoblíbenost u učitele či vychovatele, zesměšňování před spolužáky, snižování sebevědomí (např. tělocvik, kreslení, hudební výchova), vynucování poslušnosti a pozornosti při hodině nepřiměřeným způsobem.
Při hledání pomoci se týrané děti, ale i svědci mohou obracet na příslušníky rodiny týraného, zneužívaného, nebo zanedbávaného dítěte, školské pracovníky, zdravotnické pracovníky, orgány sociálně-právní ochrany dětí, policii a ostatní členy naší společnosti. Případně i na linku bezpečí.
http://www.linkabezpeci.cz/
(Autorka obrázku: Nikki Zet)